· Povolení jsou naprostý základ a povinnost. Pokud se rozhodnete mít něco, co není úplně obvyklé, je skoro jisté, že na dovoz i na chov samotný budete potřebovat speciální povolení. Jistě, zvířátko se dá pořídit i na černém trhu, ale pokud vám na to někdo přijde, a to se dříve nebo později stane, hrozí vám horší věci než zabavení. Už se také stalo, že rádoby chovatel si poseděl ve vězení.
· Co na to vaše okolí? I když máte povolení, měli byste zvážit, jestli vašeho mazlíčka okolí přijme. To se týká zejména toho typu zvířat, ze kterých má mnoho lidí hrůzu, jako jsou hadi nebo pavouci. A platí to i tehdy, když žijete sami. Vždycky totiž existuje riziko, že vám zvíře uteče, a v takovém případě by onen útěk pokud možno neměl vyděsit půl domu k smrti.
· Musíte myslet na prostor. Tohle už jste asi zvažovali, ale většina exotických mazlíčků vyžaduje více prostoru než běžná zvířata. Předpokládáme, že si nechcete domů pořizovat zrovna tygra, ale například papoušci potřebují velmi velkou voliéru, pokud mají být spokojení. A myslete i na to, co se zvířetem bude, pokud se rozhodnete odjet na dovolenou. Svěřit někomu kočku nebo psa většinou není problém, ale možná budete mít trochu problém někomu nacpat metrového hada, nebo někoho přesvědčit, aby vám ho chodil krmit.
· Proč? To je naprosto zásadní otázka. I když máte všechny praktické náležitosti, měli byste se zeptat sami sebe, proč si něco takového vůbec chcete pořizovat. Není úplně nejlepší nápad si exotické zvířátko pořizovat jako módní doplněk nebo proto, že chcete přitáhnout pozornost. A rozhodně by to neměl být první domácí mazlíček, kterého kdy budete mít. Taky byste si nepořídili Ferarri jako první auto, takže váš první miláček taky nebude supervzácný, superjedovatý obojživelník nebo tygří mládě. Zkuste se zacvičit na něčem, s čím vám v případě potřeby bude schopen někdo poradit.