Dlužníků a lidí s finančními potížemi neustále přibývá. V minulém roce zaznamenala Česká republika 3,4% nárůst počtu osob v exekucii přes rostoucí mzdy a klesající nezaměstnanost. Většina lidí v důchodovém věku také nemá možnost sáhnout do svých úspor a žijí tak nedůstojný život závislý na svém starobním důchodu.
Podle odborníků tento fakt plyne již z přístupu výuky finanční gramotnosti ve školách. Děti by se zde měli naučit, jak peníze využívat, jaké jsou peněžní instituce a možnosti bezpečných investic. Hlavními výstupy by mělo být aktivní zapojení občanů na finančním trhu, prevence proti předlužení a zajištění na stáří. Průzkum České spořitelny v minulých letech však ukázal, že děti většinu svých peněz utrácejí a také mají zkušenosti s půjčováním si prostředků od svých kamarádů. Statistiky navíc ukazují, že se v populaci pohybuje značné množství lidí mezi 15 a 18 lety, kteří dluží různé částky. Největší vliv na vzdělání v této oblasti mají rodiče, škola a sociální sítě.
Některé základní školy již nyní do výuky občanské nauky vtěsnávají základy osobních financí, ale stále to není dost. Děti jsou v tomto věku lehce zranitelné a ovlivnitelné, škola by měla vytvořit bezpečný prostor pro objevování vlastních dovedností a měla by též žáky lépe obeznámit s různými možnostmi pracovních poměrů. 
Dobrou motivací k zavedení programů do škol by mohla být i dlouho odkládaná důchodová reforma – jakmile by si lidé byli schopni sami zajistit finance na stáří, částečně by odpadla povinnost státu. Jenže to se stane pouze tehdy, pokud česká společnost celkově překope svůj přistup k penězům. Místo toho, aby je vnímala jako nástroj ke své potřebě se jedná spíš o něco jako: „Peníze mi ztěžují život, protože je nemám.“ Kromě toho by se do rozvoje gramotnosti svých dětí měli zapojit i rodiče, a to nejlépe hned, když dítě začne dostávat kapesné.
